RSS
| Behaviometrika – biometrika na druhou |
|
Autor: odborný redaktor Tomáš Přibyl Tyto znaky jsou pro každého člověka jedinečné – stejně jako v případě biometriky. Oproti biometrice, která je zpravidla jednorázovým úkonem, může behaviometrika probíhat stále. Takže zatímco biometrika jednou povolí či zamítne přístup do systému, behaviometrika trvale sleduje, zdali se systémem pracuje oprávněná osoba. V podstatě zde neexistuje možnost napodobení, protože nuance jsou tak drobné, že se je člověk nemůže naučit. Jinak behaviometrika obsahuje také třeba studium stylu chůze, gest, typických znaků… Můžete tak identifikovat osobu i na velkou vzdálenost (do budoucna se uvažuje třeba i o pomoci družic z oběžné dráhy) – což s sebou může přinést dosud netušené etické či právní problémy. Problémem může být snad jen to, že se některé z těchto faktorů v čase (řeč je ale o delších úsecích) mění. Behaviometrika je pochopitelně náročnější na vývoj i implementaci než biometrika, ale zase její možnosti a přínosy jsou širší. Dnes je používána třeba v obchodních domech pro studium chování spotřebitelů: umožňuje totiž rozpoznat jednotlivé osoby dle jejich chování (tedy bez znalosti osobních či identifikačních údajů) a následně jim může přiřazovat odpovídající „uživatelský profil“ třeba prostřednictvím hlasových nebo vizuálních reklamních panelů („právě jste minul své oblíbené sušenky“, „na váš sváteční sýr máme dnes slevu dvacet procent“ nebo „nechte vyzkoušet také tyto bramborové lupínky, máme je teď s vaší zamilovanou česnekovou příchutí?“). Podobné systémy by mohly dle odchylek v chování odhalovat třeba pašeráky či teroristy na letištích (nejšílenější vize hovoří o instalaci kamer do sedadel v letadlech a automatickém monitorování osob v průběhu celého letu), osoby se sebevražednými sklony na mostech či nádražích, nebo ty, u kterých se vyskytnou zdravotní potíže a potřebují pomoci. |
