Autor: JUDr. Tomáš Koníček a JUDr. Pavel Kocábek, externí odborní redaktoři ICTsecurity

V poslední době se velmi množí dotazy laické i odborné veřejnosti na legální možnosti instalace, provozování, monitorování a zejména zaznamenávání a archivaci událostí z kamerových systémů. Z tohoto důvodu předkládáme následující informaci.

Obecně

V prvé řadě je důležité poukázat na základní východiska ochrany osobních údajů (dále jen „OOÚ“). Je nezbytné si uvědomit, že osobní údaje jsou z odborného hlediska jedním z druhů tzv. „klasifikovaných informací“. OOÚ při provozování kamerových systémů tak představuje pouze dílčí část problematiky ochrany klasifikovaných informací. Otázka OOÚ je v právním řádu ČR řešena zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon“) v platném znění.

Povinnosti

Základní rámec zásad k zajištění OOÚ v oblasti kamerových systémů je dán zákonem stanovenými povinnostmi a současně příslušným stanoviskem Úřadu, tedy zejména:
• povinnost stanovit účel zpracovávání osobních údajů pomocí kamerových systémů (nebo-li důvod provozování systému a pořizování záznamu);
• povinnost registrace zpracovávání osobních údajů u Úřadu, ale i dalších systémů technické ochrany, které zaznamenávají, archivují a nebo jinak zpracovávající osobní údaje;

to se nevztahuje na systémy:
a) jejichž zřízení a provozování je umožněno na základě zvláštního zákona např. zákon o Policii ČR, zákon o obecní policii, zákon o ochraně utajovaných informací, zákon o prevenci závažných havárií atd.;
b) které nejsou vybaveny zařízením pro archivaci dat nebo zařízeními pro jiné typy zpracování.

• Doba archivace dat u kamerového systému (uchovávání osobních údajů) musí být přiměřena stanovenému účelu zpracování. Pro potřeby registrace zpracování osobních údajů u Úřadu musí být tato doba řádně odůvodněná. Při nesplnění této podmínky nemusí Úřad registraci povolit.

• Způsob OOÚ u kamerových systémů musí být řádně zdokumentován, tak aby bylo možné při kontrole ověřit, zda jsou naplněny požadavky § 13 zákona. Formou zdokumentování OOÚ je například „Bezpečnostní směrnice OOÚ u kamerových systémů“. Tato směrnice bývá zpravidla vydávána formou interní normy organizace. Směrnice popisuje způsob zajištění OOÚ včetně rizik jejich neoprávněné manipulace a podmínek přístupu k nim, vydávání záznamu apod. Nedostatečné ošetření (zdokumentování) OOÚ ve směrnici nebo opomenutí některé ze souvisejících povinností může znamenat problém při kontrole Úřadem.

• Osoby, které mají přístup ke zpracovávaným osobním údajům musí být prokazatelně seznámeny s požadavky na OOÚ u kamerových systémů a s následky porušení této povinnosti. Jednou z forem seznámení může být například proškolení ze zákona a Bezpečnostní směrnice OOÚ.

• Osoby, které se pohybují v prostoru monitorovaném kamerovým systémem musí být upozorněny na skutečnost, že je tento prostor monitorován. To je v praxi zpravidla řešeno formou výstražné tabulky, piktogramu se souvisejícím textem.

• V případě, že ke zpracování ochrany osobních údajů u kamerových systémů nebo jiném systému technické ochrany má přístup subjekt poskytující na základě smlouvy bezpečnostní služby (např. poskytovatel fyzické ostrahy) nebo servisních činností k zajištění provozu bezpečnostní technologie, musí být touto smlouvou řádně ošetřena povinnost zajistit podmínky OOÚ.

Pokud není některá z výše uvedených povinností splněna, je nutné se problematikou OOÚ vážně a intenzivně zabývat, protože v případě kontroly ze strany ÚOOÚ pak budou shledány závady. Tyto mohou být spojeny nejen s uložením nápravných opatření, ale také se sankcí. Tou může být uložení pokuty až do výše 10.000.000,- Kč a případná trestně právní odpovědnost statutárního zástupce a dalších osob, které porušily povinnosti při OOÚ.

Jaké kroky jsou doporučovány k realizaci:
1. Komplexně posoudit u organizace stav v oblasti OOÚ u kamerového systému (například audit OOÚ).
2. Pokud zjištěný stav neodpovídá shora uvedeným doporučením, je nutné bez zbytečného odkladu realizovat opatření k uvedení stavu do souladu se souvisejícími právními předpisy.
3. Zřídit tento systém opatření a usilovat o permanentní zvyšování jeho účinnosti, jak z pohledu ochrany oprávněných bezpečnostních zájmů organizace, tak z pohledu OOÚ.

V této souvislosti je vhodné neomezovat posouzení (audit) pouze na oblast OOÚ u kamerových systémů, ale řešit OOÚ komplexně. Realizaci auditu se určitě vyplatí zadat specializované firmě, která již má s touto oblastí zkušenosti a je schopna doložit příslušné reference (včetně hodnocení výsledků její práce na základě kontroly Úřadu).

Komplexnost řešení ochrany osobních údajů

V celé problematice OOÚ, a nejen v ní, má vždy přednost komplexnost řešení včetně neustálého vyhodnocování možných rizik či krizových situací. Při komplexním řešením OOÚ by určitě nemělo chybět:

• Posouzení (audit) současného stavu OOÚ nebo OOÚ u kamerových systémů a v systémech technické ochrany;

• Zpracování „registrace o zpracovávání osobních údajů a osobních údajů u kamerových systémů“ (splnění oznamovací povinnosti vůči Úřadu);

• Zpracování nebo úprava bezpečnostních dokumentací v oblasti OOÚ, zejména Směrnice pro OOÚ, zdokumentování a implementace technicko-organizačních opatření k zajištění OOÚ, smluv mezi zpracovatelem a správcem osobních údajů atd.;

• Školení či proškolování zaměstnanců, zpracovatelů a správců osobních údajů;

• Periodická aktualizace zpracované bezpečnostní dokumentace;

• Outsourcing komplexní oblasti OOÚ.

Městské kamerové dohlížecí systémy

Městské kamerové dohlížecí systémy (dále jen „MKDS“) jsou určitým specifickým druhem využití kamerových systémů pro řešení protiprávní činnosti v nejzatíženějších městech a obcích v České republice, na které jsou uvolňovány státní finanční prostředky. Proto několik důležitých aspektů z metodik k oblasti MKDS.

Základní principy provozu městského kamerového dohlížecího systému:

• Základní charakteristikou provozování a využívání MKDS je jejich preventivní funkce, tj. vytváření bezpečných zón v exponovaných lokalitách.

• MKDS jsou instalovány v místech, kde se nejčastěji pohybují obyvatelé a návštěvníci měst, kde jsou koncentrovány kulturní, komerční a společenské instituce a kde jsou dopravní uzly měst /např. náměstí, pěší a obchodní zóny, parkoviště, autobusové či vlakové nádraží, sídliště/.

• MKDS slouží k dohledu nad dodržováním obecně závazných právních předpisů o ochraně veřejného pořádku, přispívají k ochraně bezpečnosti osob a majetku či odhalování přestupků.

• MKDS slouží také k záznamu protiprávního jednání přestupců či pachatelů.

• Provozování MKDS musí být v souladu se zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a se zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů a také v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních dat, ve znění pozdějších předpisů.

• MKDS musí monitorovat pouze veřejné prostranství. Tím se rozumí podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky, a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

• Riziková místa měst a obcí vhodná k nasazení MKDS stanovuje na základě podrobných analýz Policie České republiky.

• MKDS přinášejí okamžitý výsledek (snížení kriminality ve vytipovaném místě), musí však být součástí celkové strategie prevence kriminality v určité lokalitě.

• MKDS jsou využitelné pro aktuální koordinaci činnosti složek Integrovaného záchranného systému při závažnějším ohrožení bezpečnosti občanů. 

• MKDS se musí stát součástí celkové strategie prevence kriminality v určité lokalitě.

• Obrazový signál MKDS není určen pro veřejnost, ale pro malý okruh uživatelů – pouze Policie České republiky a obecní policie – a pro přesně vymezený účel. Režim dispečerského pracoviště MKDS musí být zajištěn tak, aby manipulaci s příslušnou technikou prováděla kompetentní a vyškolená obsluha a byl k němu zabráněn vstup nepovolaným osobám.

• O tom, že je veřejné prostranství monitorováno, musí být občané města a jeho návštěvníci dostatečně a srozumitelně informováni, například pomocí informační tabule s textem “Tento prostor je pod nepřetržitým dohledem kamer městské policie“.

Shrnutí

Je-li MKDS budován a provozován podle uvedených zásad velice podstatně přispívá ke snížení kriminality v konkrétní lokalitě a zvyšuje pocit bezpečí u občanů. Podle ohlasů občanů (průzkumy veřejného mínění, ankety, přímé dotazy, apod.) je MKDS velice vítanou a požadovanou preventivní aktivitou státu. Občané chtějí mít zajištěn dokonalý pocit bezpečí na veřejném prostranství, vítají bezpečné lokality, kde se nemusí obávat o svůj majetek či zdraví.

MKDS velmi podstatně zefektivňují i venkovní výkon služby policie. Ta má možnost řídit a koordinovat akce většího počtu sil a policejních prostředků. Tím se výrazně zlepšuje stav na úseku veřejného pořádku v dané lokalitě a vzrůstá důvěra občanů k policii. Kriminalita se sice zčásti přesouvá do jiných – vedlejších ulic, lokalit, ale na to reaguje policie a komunita operativně jinými opatřeními. MKDS umožňují podchycení závadového jednání v samotném počátku a jeho dokumentaci. Mají význam i pro vedoucího pracovníka policie, který má možnost takto kontrolovat úkoly zadané policistům a strážníkům při instruktáži. Systém totiž dokumentuje i zákroky hlídky, chování a vystupování jejích členů. 

Navíc MKDS mimo základní funkce – dohlížení na bezpečnostní situaci v daném místě – plní i funkci důvěryhodného odstrašování potenciálních pachatelů, tedy funkci nanejvýš preventivní.

Efektivita MKDS musí být neustále předmětem zájmu manažerů prevence kriminality, zástupců obcí, krajů, státních orgánů a institucí. Efektivita MKDS se projeví v konečném výsledku, což je snížení kriminality v konkrétní lokalitě (statistické porovnávání za určité časové období) a zvýšení pocitu bezpečí u občanů (průzkum veřejného mínění). To je hlavní cíl projektu i hlavní hodnotící kritéria efektivity MKDS.

Závěr

Na první pohled se může zdát, že oblast OOÚ představuje jednoduchý problém. Při hlubším studiu však zjistíme, že její řešení nejen v oblasti použití kamerových systémů, vyžaduje, vzhledem k množství druhů zpracování osobních údajů a řadě možností realizace technicko-organizačních opatření k zajištění OOÚ, spolupráci s odborníky. Spolupráce má mnoho výhod, zejména vysokou míru orientace odborníků v právních normách, garanci navržení optimálního bezpečnostního systému na základě praktických zkušeností. To jsou aspekty, které organizaci, resp. statutárnímu orgánu, zajistí prevenci před důsledky možných pochybení a excesů.

Dohledové systémy | Legislativa | Management citlivých dat