RSS
| Zvířata a ICT - nový vztah u bezpečnostních služeb |
 |
 |
 |
|
Autoři článku jsou Ing. Rudolf Drga a JUDr. Vladimír Laucký, Ústav bezpečnostního inženýrství, Fakulta aplikované informatiky University Tomáše Bati ve Zlíně Po dvacetileté praxi u SBS můžeme konstatovat, že v problematice „hlídacích služeb“ je kynologická práce naprosto nezastupitelná a pes se dostává do popředí zájmu zákazníků. Otázka ovšem zní, kdy a jak psa správně nasadit a jak mu vytvořit optimální prostředí pro výkon služby. Zásadou zde musí být především rovný vztah mezi psem a psovodem, přičemž pes musí mít pocit, že psovod je jeho „parťák“ ve službě v postavení „velitele hlídky“, tedy nadřízený. Ostatní vztahy jsou nedotčeny, tedy jako mezi slušnými lidmi (chcete-li, jako mezi slušnými psy). Tolik na úvod, protože cílem našeho článku není pustá polemika, ale předání konkrétních zkušeností s využitím bezpečnostních kamer při kynologické ostraze objektu při využití psa jako nosiče tohoto zařízení. Práce na toto téma byla vypsána jako „bakalářská“ na Fakultě aplikované informatiky, Ústavu bezpečnostního inženýrství, University Tomáše Bati ve Zlíně, zpracovala a obhájila ji dne již Bc. Pavlína Šišková. Při zadání práce bylo jasné, že výsledek práce může být negativní a to ve všech směrech řešení úkolu, jak kynologických, tak technických. Terénní zkouška byla provedená ve dnech 14. 2. 2010 a bylo zde ověřováno, zda je možné a účelné použít psa jako nosiče kamerového systému pro dokumentaci činnosti v terénu s možností využití pro střežení vybraných objektů v podnicích průmyslu komerční bezpečnosti přineslo jak kladné, tak i záporné poznatky. Celkový závěr pak zní: ano, je to možné za určitých specifických podmínek. Nechceme zde dopodrobna rozbírat protokol o „Terénní zkoušce“, který je k dispozici v práci, ale zmíníme se o některých, pro naši práci podstatných detailech. Jak správně vybrat psa jako „nosiče kamerového systému“? V první fázi byla provedena zkouška s německým ovčákem. Tato byla neúspěšná. Ve druhé fázi byla nasazena fena labradorského retrívra, která již podobnou činnost prováděla, viz obr 1.
Obr. 1 Umístění kamery na obojku labradorského retrívra Přes určité zkušenosti a přítomností psovoda fena v první fázi odmítá nést na obojku upevněnou kameru, smýká s ní a snaží se jí zbavit. Po opakovaném neúspěchu trvajícím několik dní je zřejmé, že bude nutno zvíře podrobit alespoň základnímu výcviku asistenčních psů, přičemž víme, že základní výcvik trvá asi 3 měsíce. To komplikuje situaci a vytváří nepříznivé podmínky ověřovacího pokusu. S nutnou dávkou trpělivosti, houževnatosti, přesvědčování a cílevědomého odměňování je dosaženo úspěchu po 22 dnech. Fena již nese kameru a pohybuje se po objektu. Problém nastává s pomocným materiálem – závěsem na napájecí zdroj. Ukazuje se nutností zhotovení závěsného sedlářského provedení, jako mají asistenční psi, určení pro doprovod a vodění slepců viz obr 2.
Obr. 2 Nákres postroje pro pomocný materiál Pes si na postroj rovněž musí zvyknout a nakonec je nasazen ke střežení budovy a parkoviště obchodního řetězce, kde docházelo k vykrádání aut, kradení a vandalismu, tak na vozících, tak na fasádě domu řetězce. Fena pracuje dobře, problémem jsou ostatní psi, kteří sem mají volný přístup a čas od času obtěžují, čímž je výsledek částečně negativně ovlivněn. Závěr pro práci psa: a) Pes musí být cvičen jako pes asistenční vzhledem k nutnosti jeho výzbroje a výstroje (kamera, napájecí zdroj, obojek se závěsem na kameru, závěsná brašna na napájecí zdroj) Technické zabezpečení výkonu služby Je třeba se opřít o kvalitní techniku, zejména výběr kamer je třeba řešit jak z hlediska kvality obrazu, tak z hlediska přenosu signálu a jeho zpracování na dispečerském pracovišti PCO. Napájecím zdrojů je potřeba věnovat pozornost jak z hlediska váhy, tak z hlediska kapacity. Zařízení je třeba pravidelně revidovat a servisovat. Pro konkrétní pokus byla zvolena bezdrátová kamera s infrapřísvitem WH-4C, která je dostupná v sadě obsahující vlastní kameru s nočním infrapřisvícením čtyř-kanálový přijímač s výstupem k analogovému TV nebo VCR, dálkový ovladač přijímače, síťový adaptér a kabely viz obr 3.
Obr. 3 Sada bezdrátové kamery Technické parametry kamery: Technické parametry přijímače: Anténa: Možnost použití 4 kanálů: Akumulátor: Postroj: Mezi hlavní technické problémy patří dosah vysílače kamery, kde je v pásmu WiFi dle standardu 802.11 i standardu WiMax 802.16 výkon vysílače velmi nízký a dosah ve volném terénu velmi malý, v členitém a zastavěném prostoru větší plochy prakticky nepoužitelný. Řešením by mohlo být více přístupových bodů, nebo zvýšení vysílacího výkonu, což předpis ČTU neumožňuje. Další problém s velikostí kamery, případně přísvitu je řešitelný, protože tyto zařízení lze realizovat v miniaturizované formě, která by znamenala zmenšení proti použitému řešení na třetinu nebo ještě méně v případě použití speciálních technologií. Poslední problém s akumulátory je řešitelný použitím Lion akumulátorů, které mají větší kapacitu a nižší hmotnost. Problém s nabíjením patří spíše do režimových opatření, kdy musí být trvale zajištěna pohotovostní kapacita akumulátorů a jejich pravidelné dobíjení v patřičném zařízení. Literatura: |
